31.10.2011 - Užijte si Samhain! :)
14.08.2011 - Návštěvnost přesně 2000!! Děkuji moc!
10.02.2011 - Návštěvnost už je přes 1000! Děkují!
27.11.2010 - Nový design a nové avatary
27.11.2010 - Blog přesunut na tuto adresu



OSW-O Star Wars czech fansite
Baeta solitudo....

BLOG DOČASNĚ NEAKTIVNÍ KVŮLI LENOSTI ADMINKY :D :D :D

I. Návrat do reality

17. september 2011 at 19:18 | Grizzly |  § Zápisky z budoucnosti
1.12.2012
Porozhlédla jsem se a zjistila, že to tady znám...Všechno na svých místech... Stůl pod oknem, u druhého, střešního okna stojí dalekohled. Všude plakáty s vesmírnou tématikou. Postel v rohu... Ten pokoj.. Je to přece MŮJ pokoj!!! Byl, to můj pokoj... Pokoj, ve kterém jsem žila od svého narození až do svých 14 let...
"Pokusy s časem" Odfrkla jsem se.
"Pokusy s časem do prdele!!" Zařvala jsem a v mém hlase byla slyšet hořkost... Uplynulo tolik let! Pět let bez rodiny... pět let v neznámé a tak daleké budoucnosti....
Zaslechla jsem kroky na schodech. A terve pak jsem si uvědomila kde jsem a kdo jsem.
Jekaterina Angelova. 19 let. Původem z Ruské federace. V září 2012 přesunutá o 100 let pozdějí z účelu vědeckého výzkumu na MUČ.
Jenže po mém přesunutí do roku 2112 uplynulo pět let, než jsem se mohla vrátit zpátky. Předtím mi bylo čtrnáct... A navíc, "zmizela" jsem na začátku podzimu. Pohled z okna mi prozradil, že je zima. Zima roku 2012. Zmizela jsem minimálně před třemi měsíci!
A najednou jsem zaslechla kroky na schodech.. Schovala jsem se do skříně a škvírou pozorovala, co se bude dít...



Do pokoje vešla žena, který bylo kolem čtyřicítky. Měla smutný pohled. Takovým těm smutkem, jako kdyby ztratila část své duše.. A jak to obvykle chodí, duše nejde jen tak lehce vrátit.. A já si vzpoměla.. Vzpomněla si, na školku, na to, jak mě tato žena milovala... Jak mě kojila, jak mě do tý školky vodila.. Vzpomněla jsem si na to, jak jsem se hádali a pozdějí, jak jsem se jí omlouvala... A cítila jsem se trapně.. Chtělo se mi vyjít z té skříně a obejmout jí.. Jenže já jsem nemohla.. Nemohla jsem vidět bolest v jejích očích...
Žena se otočila směrem ke skříni, jako kdyby věděla, že se tam ukrývám. "Kaťo? Kaťušo?" dívala se na mě, vyslovovala mé jméno.. tak laskavě, tak něžně... Otevřela jsem dveře. Vyšla ven.
Řekla jsem potichu, skoro šeptem "Mami..." ale přes to ticho v bytě mě bylo slyšet.. A to jedno slovo jako kdyby ženu probudilo z jejího tranzu. Podívala se na mě rozčíleným pohledem "Co tady děláte??"
"Mami..."
"Proč to děláte?? Proč mi jí připomínáte!! Nevím, jak jste se sem dostala, ale hned odejděte!"
"Ale mami! Já jsem se vrátila! Ten den v září jsem neodešla! Unesli mě! Unesli, do budoucnosti! Mami, věř mi!"
"Jak mi to můžete dělat" Ženě se v očích zaleskli slzy. A já pocítila její zklamání "Jděte. Běžte pryč! Nevím, jak jste se sem dostala, ale je čas.. Čas, vrátit se do reality....."
 

4 people judged this article.

Comments

1 Dyki Klibany Dyki Klibany | Web | 18. september 2011 at 9:41 | React

dost dobrý provedený blogu ;). A tohle "téma" vidim poprvý ;). Moc se mi to tu líbí.

2 Grizzly Grizzly | Web | 18. september 2011 at 13:07 | React

[1]: Konečně nějaký coment!!! Děkuju moc!!!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.